|
|
Sociální struktura hnízd ploskočelky Lasioglossum marginatum (Anthophila: Halictidae)
Vinická, Eliška ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Halictidae jsou jedním ze sociálně nejrozmanitějších taxonů včel, a zvláště pak jeden z rodů, který pod tuto čeleď spadá. Jedná se o rod Lasioglossum, který zahrnuje různé typy sociality od samotářského chování až po eusocialitu. Mezi druhy tohoto rodu jeden vyčnívá a tím je druh Lasioglossum marginatum. Jeho sociální uspořádání bylo popsáno v letech 1959-1972 v pracích Plateux-Quénu ve Francii. Jeho socialita je údajně eusociální a je naprosto unikátní. Hnízda L. marginatum čítají desítky až stovky jedinců, kteří jsou všichni produkováni jednou jedinou královnou. Životní cyklus tohoto druhu není jednoletý, jako u většiny druhů, ale je rozložen do 5(6) let a královna v něm přežívá po celou dobu. Jedná se o druh univoltinní a produkuje tedy jen jednu genereaci potomků za rok. To není nic neobvyklého, až na to, že eusociální druhy v této čeledi jsou vždy alespoň bivoltinní s jednoletým sociálním cyklem. V každém roce pětiletého cyklu produkuje královna jednu generaci pouze dělnic. Až v posledním roce cyklu jsou produkovány budoucí zakladatelky a samci. V této práci bylo snahou ověřit či vyvrátit tvrzení Plateux-Quénu. Terénní výzkum byl prováděn v letech 2020-2023 v oboře Kletnice na Jižní Moravě. Celkem bylo vykopáno 354 hnízd, a byla studována jejich hnízdní struktura. Výkopy probíhaly v měsících...
|
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
|
Specifické chování vojáků vůči pohlavním jedincům termitů rodu Prorhinotermes (Isoptera: Rhinotermitidae).
Dolejšová, Klára ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Kasta vojáka je nejpůvodnější altruistickou kastou termitů, vysoce specializovanou k obraným úlohám v rámci dělby práce v termitích koloniích. Je proto možné u vojáků najít řadu anatomických a behaviorálních adaptací, které chybí u ostatních kast. Cílem této práce bylo ověřit hypotézu, že se v situacích disturbance, simulujících ohrožení hnízda, vojáci přednostně věnují obraně pohlavních jedinců jakožto nejhodnotnějším jedincům v kolonii. U dvou druhů rodu Prorhinotermes (P. simplex a P. canalifrons) jsem proto studovala schopnost vojáků rozpoznávat a selektivně chránit neotenické pohlavní jedince. V souladu s úvodní hypotézou byli vojáci obou druhů v případě disturbance okamžitě schopni rozpoznat pohlavní jedince obou pohlaví a zůstávat v jejich blízkosti. V případě druhu P. simplex byla nejatraktivnějším jedincem plodná samice, v případě P. canalifrons byli neotenici obou pohlaví podobně atraktivní. Pozorovaná preference pohlavních jedinců ze strany sterilních kast (vojáků i pseudergatů) se v mladých koloniích začíná objevovat až v průběhu pohlavního dozrávání neotenických pohlavních jedinců. Kastovně specifické chemické profily kutikulárních lipidů podporují uznávanou představu, že k rozpoznávání dochází právě na základě olfaktorických stimulů obsažených v kutikule pohlavních jedinců.
|
|
|
Signs of the Origin and Evolution of Eusociality in Hymenoptera on Genomic Level
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Eusocialita vznikla u blanokřídlých mnohokrát nezávisle na sobě, z nichž někteří zástupci blanokřídlých se právě teď nachází na sklonku eusociality. Eusocialita je komplikovaný set genomických, ekologických a behaviorálních vlastností, které spolu úzce interagují. Aktuální studie přinesly mnoho zajímavých výsledků, které alespoň částečně osvětlují možné vztahy eusociality a genomiky. Nicméně pravý původ a evoluce eusociality stále čeká na svoje odhalení. Objasnění příčin vzniku eusociality je u tak prominentního způsobu chování více než žádoucí. Tato teze shrnuje ty nejdůležitější objevy na poli genomiky a posuzuje nejen výsledky, ale i problémy tohoto odvětví, s kterými se vědečtí pracovníci setkávají při studiu tohoto fenoménu. Teze klasifikuje druhy eusociality, krátce pojednává o životním stylu druhů, díky čemuž lze lépe porozumět významu hlavní části této teze. Tato hlavní část se zaměřuje na konkrétní genomická data ukazující možné znaky eusociality, která nám jsou doposud známá. Klíčová slova: eusocialita, genomika, evoluce, Hymenoptera, Insecta
|
|
|
Cyklický vývoj sociálních společenství u hmyzu
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
U řady druhů živočichů dochází k vzniku společenství, tedy skupin pravidelně interagujících jedinců. Společenství se výrazně liší ve vnitřní struktuře a vztazích mezi jejich členy. Největší komplexity dosahují společenství s reprodukční dělbou práce. Vznik reprodukční dělby práce je považován za jeden z nejvýznamnějších problémů evoluční biologie. V této práci je nejprve shrnuta a modifikována klasifikace společenství dle jejich aktuálního složení. U taxonů vytvářejících společenství eusociální úrovně se společenství v průběhu cyklu výrazně mění. Proto pro popis jejich sociální strategie je výhodné charakterizovat cyklus společenství, tedy pořadí, ve kterém jednotlivé typy společenství mohou po sobě následovat. V této práci jsou klasifikovány sociální strategie eusociálních taxonů právě podle cyklu společenství. Dále jsou sumarizovány selekční tlaky, které můžou vést ke změnám v cyklech společenství.
|
|
|
Specifické chování vojáků vůči pohlavním jedincům termitů rodu Prorhinotermes (Isoptera: Rhinotermitidae).
Dolejšová, Klára ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Kasta vojáka je nejpůvodnější altruistickou kastou termitů, vysoce specializovanou k obraným úlohám v rámci dělby práce v termitích koloniích. Je proto možné u vojáků najít řadu anatomických a behaviorálních adaptací, které chybí u ostatních kast. Cílem této práce bylo ověřit hypotézu, že se v situacích disturbance, simulujících ohrožení hnízda, vojáci přednostně věnují obraně pohlavních jedinců jakožto nejhodnotnějším jedincům v kolonii. U dvou druhů rodu Prorhinotermes (P. simplex a P. canalifrons) jsem proto studovala schopnost vojáků rozpoznávat a selektivně chránit neotenické pohlavní jedince. V souladu s úvodní hypotézou byli vojáci obou druhů v případě disturbance okamžitě schopni rozpoznat pohlavní jedince obou pohlaví a zůstávat v jejich blízkosti. V případě druhu P. simplex byla nejatraktivnějším jedincem plodná samice, v případě P. canalifrons byli neotenici obou pohlaví podobně atraktivní. Pozorovaná preference pohlavních jedinců ze strany sterilních kast (vojáků i pseudergatů) se v mladých koloniích začíná objevovat až v průběhu pohlavního dozrávání neotenických pohlavních jedinců. Kastovně specifické chemické profily kutikulárních lipidů podporují uznávanou představu, že k rozpoznávání dochází právě na základě olfaktorických stimulů obsažených v kutikule pohlavních jedinců.
|
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
|
Dělba práce a polyethismus v koloniích sociálních rypošů
ENGLOVÁ, Terezie
Cílem této bakalářské práce je porovnat studie z laboratorních i terénních podmínek zabývající se různými druhy rypošů, porovnat jejich přístup a především porovnat rozdílné výsledky týkající se množství aktivity jednotlivých členů kolonií v závislosti na hmotnosti, věku či dominanci a jejich rozdílnou interpretaci. Dále se také budu zabývat sociální hierarchií, která může dělbu práce ovlivnit a pokusy o definování morfologických kast u rypošů.
|
host ::
RSS.